Úkoly

Legislativa

Německý spolkový sněm rozhoduje o všech zákonech, které spadají do celostátní pravomoci. Na legislativním procesu se také podílí Spolková rada, komora spolkových zemí. Stejně jako Spolková rada a spolková vláda mohou podávat návrhy zákonů i poslanci a parlamentní frakce Spolkového sněmu. Aby poslanci Spolkového sněmu mohli předložit návrh zákona, musí mít podporu frakce nebo nejméně pěti procent všech členů Spolkového sněmu. Návrh zákona je pak stanoveným postupem ve Spolkovém sněmu projednán a je o něm hlasováno.

Trojí projednávání v plénu

Zákony procházejí zpravidla třemi čteními na plenárním zasedání Spolkového sněmu. Prioritním cílem prvního čtení je jmenovat jeden nebo více výborů, které se budou návrhem zákona odborně zabývat a připraví jej k druhému čtení.

Podrobná zákonodárná práce probíhá v stálých výborech, které jsou obsazeny poslanci ze všech frakcí. Členové výborů rozpracovávají téma a radí se na zasedáních výborů. Mohou také přizvat zástupce zájmových skupin a odborníky na veřejná slyšení. Souběžně s prací výborů vytvářejí parlamentní frakce pracovní skupiny a komise, v nichž rozvíjejí a definují své vlastní pozice.

Po ukončení projednávání předloží příslušný výbor plenárnímu zasedání zprávu o jeho průběhu a výsledcích. Jím doporučené návrhy usnesení jsou základem pro projednání v druhém plenárním čtení, v němž každý člen parlamentu může předložit pozměňovací návrhy, o nichž se hlasuje.

Ve třetím čtení probíhá nová diskuse pouze v případě, že to požaduje některá z frakcí nebo nejméně pět procent poslanců. Pozměňovací návrhy nyní mohou předložit pouze frakce nebo pět procent členů Spolkového sněmu, a to pouze ke změnám z druhého čtení. Pokud návrh zákona dostal v závěrečném hlasování potřebnou většinu hlasů, bude předán Spolkové radě jako zákon.

Dohodovací řízení

Pokud Spolková rada se zákonem nesouhlasí, může se obrátit na mediační výbor. Mediační výbor je orgán tvořený 16 členy Spolkového sněmu a 16 členy Spolkové rady.

Nezbytně nutný je souhlas Spolkové rady se změnami základního zákona, jakož i se zákony, které se týkají financí a správní příslušnosti spolkových zemí. Je-li v mediačním výboru dosažena dohoda, která se odchyluje od původně schváleného znění, musí Spolkový sněm a Spolková rada souhlasit s touto dohodou. Pokud nedojde k dohodě, může se Spolkový sněm a spolková vláda následně obrátit na mediační výbor, čímž znovu zahájí mediační řízení.

Ostatní zákony, pro něž není nezbytně nutný souhlas Spolkové rady, mohou vstoupit v platnost i v případě, že v mediačním výboru nebyla dosažena dohoda. To však vyžaduje absolutní většinu v novém hlasování ve Spolkovém sněmu.

Vstup zákona v platnost

Spolkový prezident prověří, zda byl zákon přijat v souladu s ústavou a zda svým obsahem zjevně neporušuje ústavu. Pak jej podepíše a nechá publikovat ve sbírce zákonů (Bundesgesetzblatt). Tímto je zákon oficiálně vyhlášen. Není-li v zákoně uvedeno speciální datum pro jeho platnost, je automaticky platný od 14. dne po vydání ve sbírce zákonů.

Kontrola vlády

Jako přímo volené zastoupení občanů zastává Spolkový sněm vedle své zákonodárné funkce také další velmi důležitý úkol: parlamentní kontrolu vlády. Aby mohl vykonávat tuto kontrolní funkci, musí mít poslanci možnost informovat se o práci a záměrech vlády. Pro tento účel mají k dispozici řadu oprávnění a nástrojů - například malé a velké interpelace či aktuální dotazy.

Spolkový sněm ale také vytváří orgány, k jejichž úkolům patří kontrola vlády. Jednak to jsou stálé výbory, jejichž primárním úkolem je podílet se na tvorbě zákonů. Patří sem však také zvláštní orgány, jako jsou vyšetřovací výbory, které jsou téměř výlučně využívány ke kontrole vlády.

Spolkový rozpočet

Podle článku 110 ústavy má Německý spolkový sněm rozpočtové právo. Stanoví rozpočtový plán, ve kterém musí být zveřejněny všechny výdaje Spolkové republiky. Návrh rozpočtového plánu a rozpočtového zákona vypracovává ministerstvo financí a projednává a schvaluje spolková vláda. Poté musí projít Spolkovým sněmem a Spolkovou radou, aby mohl vstoupit v platnost. Vzhledem k tomu, že Spolkový sněm má rozpočtová práva, může se návrh stát zákonem pouze většinovým schválením parlamentu.