Direkt zum Hauptinhalt springen Direkt zum Hauptmenü springen

German Bundestag - Hlavní stránka

Artikel

Volby

Každý občan má ve volbách do Spolkového sněmu dva hlasy.

Každý občan má ve volbách do Spolkového sněmu dva hlasy.

© dpa

Všeobecné, přímé, svobodné, rovné, tajné

Od roku 1949 volí němečtí občané poslance do Německého spolkového sněmu podle zásady všeobecných, přímých, svobodných, rovných a tajných voleb na dobu čtyř let. Zvolení poslanci, jak je uvedeno v základním zákoně Spolkové republiky Německo, „jsou zástupci celého národa, kteří nejsou vázáni na příkazy a pokyny a podléhají pouze svému svědomí".

Právo volit a být voleni ve spolkových volbách mají zásadně všichni Němci, kteří ve volební den dosáhli věku 18 let.

První nově zvolený Německý spolkový sněm se sešel 7. září 1949 v Bonnu.

První hlas a druhý hlas

Od druhých voleb do Německého spolkového sněmu v roce 1953 se v těchto volbách odevzdávají dva hlasy. Prvním hlasem je přímo volen kandidát z volebního obvodu voliče. V Německu je 299 volebních obvodů, z nichž v každém žije zhruba 250 000 Němců.

Druhým hlasem se volič rozhodne pro určitou stranu.

Z nejméně 598 mandátů Spolkového sněmu je 299 přiděleno prostřednictvím takzvaných zemských seznamů. Tyto seznamy mohou předkládat pouze strany. Určují pořadí, v němž kandidáti dostanou křesla ve Spolkovém sněmu, která příslušejí jejich straně v příslušné spolkové zemi.

Pořadí kandidátů v seznamech je předem stanoveno na sjezdech stran. Pokud poslanec opustí parlament, posune se na jeho místo další dosud nezohledněný kandidát ze zemského seznamu strany, za kterou byl do Spolkového sněmu odcházející poslanec zvolen. Není-li na zemském seznamu k dispozici již žádný kandidát, zůstane křeslo poslance neobsazené.

Aby mohla být strana zastoupena ve Spolkovém sněmu, musí získat na celostátní úrovni alespoň pět procent druhých hlasů.

Průběh voleb do Spolkového sněmu se řídí spolkovým volebním řádem. Platnost prověřuje Spolkový sněm podle zákona o kontrole voleb.

Marginalspalte